Očekáváme narození hříběte
Očekáváme narození hříběte
Teoreticky si
termín porodu stanovíme od data připuštění připočtením 333 dnů. Tedy
termín porodu by měl být za 11 měsíců od data posledního připuštění
nebo inseminace. Protože se však doba březosti pohybuje v rozmezí 310 -
355 dnů, je třeba se na porod připravit již před tímto termínem.Porodní
box - místo by měl mít minimálně plochu 12 m , aby měla klisna dostatek
prostoru pro lehání a vstávání. Před tím, než klisnu do boxu přivedeme,
měli bychom box mechanicky očistit, omýt a poté vystříkat nebo natřít
desinfekčním roztokem proti bakteriím a plísním ( Chloramin, Virkon
aj.) Pro porod si potom připravíme následující předměty: kbelík se
studenou a teplou vodou, dezinfekční mýdlo, ručníky, porodní provázky,
alkoholový roztok jodu pro dezinfekci pupku, parafinový olej pro
případný nálev k usnadnění odchodu střevní smolky hříběte, nůžky,
sterilní motouz k eventuálnímu podvázání pupku a svázání plodových
obalů, napájecí láhev se zamraženým mlezivem. Krmné komponenty pro
zhotovení matche , který podáme klisně k podpoře laktace po porodu.
Krmení klisen:
Od
devátého měsíce březosti klisny vykazují nárůst nutričních požadavků.
Ačkoliv jsou klisny své nutriční požadavky schopny pokrýt pastvou,
nejsou schopny pokrýt požadavky ostatních živin. To co klisna nedostane
v krmné dávce, nemůže se dostat ke hříběti. Podle této zásady musí být
klisna před a po porodu krmena. V posledním stádiu březosti a v době
laktace mají klisny nejvyšší požadavky ze všech kategorií koní. Krmnou
dávku je potřeba doplnit nejlépe doplňkovou směsí pro vysokobřezí
klisny s obsahem asi 25 % NL k vyrovnání potřeb živin. V době laktace
se produkce mléka pohybuje okolo 3 % živé hmotnosti a 2 % v poslední
fázi laktace. Přísun doplňkové směsi s vysokým obsahem minerálních
látek a hlavně vitaminu A a E podpoří výstavbu sliznice dělohy, složení
a kvalitu mleziva a tím zabezpečíme dostatečnou ochranu hříběte před
infekcí po porodu.
Porod a ošetření po porodu:
Jak
jsem již uvedl, přesnou dobu (čas) porodu je u klisen velmi těžko
stanovit. Zvláště u prvniček (klisna rodící po prvé), kdy ještě neznáme
individuální chování a průběh předporodní fáze, je to pro chovatele
komplikované. Nejčastěji blížící se termín porodu určujeme podle stavu
vemínka klisny. Mléčná žláza u klisen je mnohem menší ve srovnání s
mléčnou žlázou krav. Vemeno je rozděleno na dvě poloviny, které jsou
uloženy laterálně vedle sebe a jsou konického tvaru. Na každé straně
vemínka se nachází struk, na jehož vrcholu ústí 2 - 3, zřídka 4
strukové kanálky, na rozdíl od skotu , kde je pouze jeden. Strukový
kanálek ústí do mlékojemu, do kterého je mléko přiváděno mléčnými
kanálky. Každá polovina vlastní mléčné žlázy je tedy oddělena. Kapacita
vemínka klisny je stanovena na 2 litry. Klisna dosahuje největší
produkce mléka 4 - 6 týdnů po porodu, kdy denní laktace dosahuje 12 -
17 l mléka.
Před porodem se vemínko rychle zvětšuje a blížící se
doba porodu je charakterizována vytvářením tzv. "jantarové kapky" na
hrotu struku. Charakter sekretu ze zkušebního odstřiku nám potom napoví
na připravenost klisny k laktaci. Těsně před porodem se sekret ze
sérově-čajového vzhledu mění na žluto - bílý, husté konzistence,
charakteru vlastního mleziva (kolostra). Rychlé zvětšování vemínka před
porodem je u klisen charakteristické a bývá někdy doprovázeno tvořením
edému (otoku) táhnoucím se k pupku klisny. Ostatní projevy blížícího se
porodu, jako je uvolnění pánevních vazů, výtok poševního hlenu je u
klisen velmi málo výrazné. Bezprostřední nástup porodních bolestí je
spíše charakterizován příznaky podobné kolice. Neklid , pocení,
ulehání, vstávání, ohlížení se po dutině břišní je někdy provázeno
vrzáním a skřípáním zubů. Bolesti se však mohou uklidnit a klisna může
porodit třeba následný den. Vlastní průběh porodu a poporodní doba je
popsána v článku: "Etologie klisen během porodu a puerperia" ve Fauně
č. 21/2000.
Klisna je většinou po porodu vyčerpána a zájem o
krmivo projevuje do 1. - 3. hodiny po porodu. Proto doporučuji podat
krmnou dávkou v množství 2 - 3 kg, která je obohacena o 50 % energie
nad záchovnou dávku. Osobně míchám směs složenou z 50 % mačkaného ovsa,
10 % pšeničných otrub, 10% sušeného mléka, 10 % vojtěškového úsušku, 7
% sojového extrahovaného šrotu, 7 % melasy , 2 % slunečnicového oleje,
2 % mačkané kukuřice, 1 % lněného semene a 1 % minerálně vit. doplňku.
Pokud
je počasí příznivé a hříbě po porodu zdravé, může již 2. -3.den po
porodu jít na první krátký pobyt s klisnou na pastvu. Pro rozvoj
laktace je ideální pobyt klisny na pastvě, kde může přijmout denně až
12 kg zelené píce. Zde musíme však být opatrní při přechodu ze zimní
krmné dávky a množství zeleného krmiva dávkovat časem tráveným na
pastvě. Zelená píce je ideálním zdrojem karotinu, fosforu, vápníku,
bílkovin a energie. V jarním pastevním období většinou chybí hořčík a
vápník. Tyto a další prvky (NaCl, CA-- CO3 , Se,) je možné doplnit ve
formě volně přístupného minerálního lizu. K prevenci eventuálních
průjmů z čerstvé jarní píce, která je bohatá na energii a bílkovinu,
ale chudá na vlákninu, doporučuji klisnu -y před odchodem na pastvu
částečně zakrmit senem a slámou. Množství koncentrovaného krmiva se
řídí na základě délky pobytu na pastvě a množství přijatého pastevního
porostu a přírůstku na váze hříběte. Klisna by měla dostávat kompletní
krmnou směs pro laktující v dávce 0,2 - 0,5 kg/100kg ž.hm. a den.
Je
třeba si uvědomit, že klisna není schopna přijmout dostatečné množství
energie z píce. Proto doplňkové krmné směsi by měly obsahovat asi 14 %
NL. O množství přijatého krmiva a jeho nutriční hodnotě nám mnoho
napoví sledování tělesné kondice a v závislosti na ní rozumně regulovat
krmnou dávku. V příštím čísle se budeme zabývat přikrmováním a krmením
hříbat, protože toto období je jedním z nejsložitějších a nejvíce
ovlivňující budoucí fundament a zdravotní stav pohybového aparátu.
MVDr. Jaroslav Dražan